Pojišťovna Československé obchodní banky.
Sadový okruh, jaký známe dnes leží v místech bývalého předpolí městského opevnění. Ačkoliv s bouráním městských hradeb se začalo již na konci 18. století, ještě na mapě stabilního katastru (kolem roku 1840) se rozkládal mezi nynější ulicí Americkou a jižní hranou historického jádra jediný protáhlý blok s řadou velkých zemědělských usedlostí. K zasypání příkopů a vzniku městských sadů zde došlo v roce 1845. Příštího roku získalo město souhlas arcivévody Štěpána, aby byl pás vzniklého sadového prostoru pojmenován podle něho Štěpánským náměstím. Po obou stranách byla dána příležitost k dalšímu rozvinutí zástavby. Dnešní historické jádro jakoby vykročilo ze svého středověkého půdorysu pásem nových budov, čímž získalo nový lem, a po druhé straně byly zmíněné hospodářské budovy byly nahrazovány městskými domy. Netrvalo to ani dvě desetiletí a pás byl téměř úplný. Není proto překvapením, že se výstavba v takto sevřeném časovém období vyznačuje jednotným stylem. V tomto případě jde o klasicismus, který se rozvinul v západní Evropě již v 18. století a do našich zemí dospěl právě v první polovině století následujícího, aby přetrvával až do jeho konce.
Dvoupatrový dům v bezprostředním sousedství hotelu Slovan tak nemá za sebou příliš dlouhou historii. Ještě na otisku císařské mapy z roku 1841 je na jeho místě zakreslená nezastavěná parcela až k dnešní Americké. Symetricky ztvárněné průčelí nese architektonické prvky svědčící o poslední třetině 19. století. Je typický dvěma hranolovými arkýři v krajních polích, z nichž pod levým z nich je položen průjezd, který vede na dvůr, dnes užívaný jako příjemně upravené parkoviště se zelení.
Mezi jeho „obyvateli“, často z prostředí bankovních domů, se na konci devadesátých let objevila konkurence četných fotografických ateliérů plzeňských, a to pobočka proslulého pražského podniku Langhans, která tu víceméně vydržela více než padesát let. Pravděpodobně bude v plzeňských rodinných albech k vidění dost jejich umělecky aranžovaných podobenek vysoké kvality.
Dvoupatrový dům v bezprostředním sousedství hotelu Slovan tak nemá za sebou příliš dlouhou historii. Ještě na otisku císařské mapy z roku 1841 je na jeho místě zakreslená nezastavěná parcela až k dnešní Americké. Symetricky ztvárněné průčelí nese architektonické prvky svědčící o poslední třetině 19. století. Je typický dvěma hranolovými arkýři v krajních polích, z nichž pod levým z nich je položen průjezd, který vede na dvůr, dnes užívaný jako příjemně upravené parkoviště se zelení.
Mezi jeho „obyvateli“, často z prostředí bankovních domů, se na konci devadesátých let objevila konkurence četných fotografických ateliérů plzeňských, a to pobočka proslulého pražského podniku Langhans, která tu víceméně vydržela více než padesát let. Pravděpodobně bude v plzeňských rodinných albech k vidění dost jejich umělecky aranžovaných podobenek vysoké kvality.