Veleslavínova 10 - Dům „U Matky Boží“
Perlová ulice je jedna z mála, kde se můžeme potkat se situací, která již jinde zmizela. Město obehnané hradbami se čtyřmi branami nemělo žádných dalších průhledů do okolí z horizontu chodce. Přímá a viditelná cesta k sadovému okruhu se stala možnou až po zrušení hradeb a jediné ulice, které dnes do sadů nevedou a takový průhled postrádají, jsou Malá a Perlová. Částečně je tomu tak i u Sedláčkovy na jižním konci, který ústí do Bezručova, a ta na východním, kde v průhledu františkánský klášter.
Dům U Matky Boží podobně pohledově uzavírá Perovou od Pražské , kde je nápadný svým charakteristickým stupňovitým obloučkovým štítem nad zdobným průčelím. Jeho plochu pokrývá barevně výrazné sgrafito plné secesního listoví a pentlí. Prejzová stříška v roli kordónové římsy je ve středu prolomena hlubokým reliéfem s Madonou. Splývavé roucho vznosné postavy se na pozadí meziokenního pilíře jemně vlní, hlava pod dlouhým hladkým závojem nese královskou korunu. Malý Ježíšek se sepjatýma ručkama jakoby opakoval gesto obou andělů klečících v oblacích u matčiných nohou. Obláčky v secesním provedení vypadají spíše jako květy růží než nebesa. Obojí však ke Královně nebes, jak je Panna Maria zobrazena, patří.
Ve sgrafitu nad ní je vyobrazena její zářivá koruna s doprovodem dvou menších znaků - Českého lva a Města Plzně. Pole mezi okny posledního patra zaplňují obrazy s husitskými bojovníky. Pravděpodobně jsou ilustrací legendy o záchraně města při husitském obléhání.
Dům byl vystavěn podle návrhu architekta Ladislava Skřivánka v roce 1907 stavitelem Josefem Špalkem pro rodinu Rozumovu na zbořeništi staršího domu. K domu patřil i zadní pozemek s částí městské hradby. Historie nemovitosti, kterou získal Jan Rozum v dražbě pro její zadluženost již v roce 1865, byla bohatá, zprávy o ní máme již z poloviny 16. století. Demolicí v roce 1906 byla ukončena, náhrada dnešním domem je však více než dostatečná. Uvnitř domu ve společných prostorech upoutají krásně provedené prvky výzdoby, ať již jde o štukatérské, truhlářské či sklenářské práce, kde se plně uplatňuje dobový secesní dekor, dobře dochovaný a pečlivě zrestaurovaný nedávným zásahem majitelky.
Ladislav Skřivánek je v Plzni autorem dalších objektů, a to stavební průmyslovky a dříve Obchodní komory, dnes právnické fakulty v sadech Pětatřicátníků.
Dům U Matky Boží podobně pohledově uzavírá Perovou od Pražské , kde je nápadný svým charakteristickým stupňovitým obloučkovým štítem nad zdobným průčelím. Jeho plochu pokrývá barevně výrazné sgrafito plné secesního listoví a pentlí. Prejzová stříška v roli kordónové římsy je ve středu prolomena hlubokým reliéfem s Madonou. Splývavé roucho vznosné postavy se na pozadí meziokenního pilíře jemně vlní, hlava pod dlouhým hladkým závojem nese královskou korunu. Malý Ježíšek se sepjatýma ručkama jakoby opakoval gesto obou andělů klečících v oblacích u matčiných nohou. Obláčky v secesním provedení vypadají spíše jako květy růží než nebesa. Obojí však ke Královně nebes, jak je Panna Maria zobrazena, patří.
Ve sgrafitu nad ní je vyobrazena její zářivá koruna s doprovodem dvou menších znaků - Českého lva a Města Plzně. Pole mezi okny posledního patra zaplňují obrazy s husitskými bojovníky. Pravděpodobně jsou ilustrací legendy o záchraně města při husitském obléhání.
Dům byl vystavěn podle návrhu architekta Ladislava Skřivánka v roce 1907 stavitelem Josefem Špalkem pro rodinu Rozumovu na zbořeništi staršího domu. K domu patřil i zadní pozemek s částí městské hradby. Historie nemovitosti, kterou získal Jan Rozum v dražbě pro její zadluženost již v roce 1865, byla bohatá, zprávy o ní máme již z poloviny 16. století. Demolicí v roce 1906 byla ukončena, náhrada dnešním domem je však více než dostatečná. Uvnitř domu ve společných prostorech upoutají krásně provedené prvky výzdoby, ať již jde o štukatérské, truhlářské či sklenářské práce, kde se plně uplatňuje dobový secesní dekor, dobře dochovaný a pečlivě zrestaurovaný nedávným zásahem majitelky.
Ladislav Skřivánek je v Plzni autorem dalších objektů, a to stavební průmyslovky a dříve Obchodní komory, dnes právnické fakulty v sadech Pětatřicátníků.
