Zahradní fotoateliér Emila Dietze
Některé domy vypadají na první pohled všedně, nijak neupoutávají pozornost, ale vstoupíte-li dovnitř, přijde nečekaný zážitek. Jedním z takových je i činžovní dům č. 17 na Klatovské, vystavěný spolu s ostatními okolo v době, kdy původní řídce obestavěnou klatovskou silnici začaly lemovat činžovní domy. Byly stavěny v historizujícím architektonickém stylu v klasických blocích s vnitřními dvory a zahradami. Stavebníkem domu na tehdejší Ferdinandově třídě byl v roce 1880 lékárník Josef Šťastný, který provozoval v přízemí svoji lékárnu. Ta mimochodem přežila všechny následné změny a přetrvala obě světové války. Co však nepřežilo, byly architektonické prvky fasády. Ta prošla několika etapami oprav, při nichž byla natolik zjednodušena, že o nějakém slohu dnes hovořit nelze.
V druhé polovině 19. století, kdy se město začalo rozrůstat kolem svého historického centra, se Plzeň spolu s Prahou, Brnem a Litomyšlí stala kolébkou fotografie. V řadě jejích průkopníků – praktiků i teoretiků – stojí i taková jména jako profesor gymnázia v Plzni a známý buditel Josef František Smetana.
Podle Ladislava Lábka byl prvním živnostenským fotografem v Plzni Michal Šašek, který měl ateliér naproti kasárnám. Podle inzerce v novinách zhotovoval obrázky nejrůznějšími tehdy známými metodami. Fotografické podobenky se časem staly módou dostupnou těm, kteří by si mnohem nákladnější podobiznu od některého z malířů pořídit nemohli. Po městě vznikly různé fotografické ateliéry. Nejznámější byl ten Čeňka Hrbka z roku 1871 v ulici U Zvonu.
V dnešních Kopeckého sadech pak měl pronajatý fotoateliér méně známý Emil Dietz, který v roce 1901 obdržel povolení vystavět svůj vlastní a samostatný podnik v zahradě za domem pana lékárníka Šťastného. Vystavěl mu ho známý plzeňský stavitel Houdek pravděpodobně podle vlastního návrhu. Objekt má dvě podlaží, přičemž v přízemí se nacházely čekárna pro klienty, fotografická dílna a tři komory a patro obsadil vlastní ateliér. Zahradní průčelí, jediné achitektonizované, po stranách lemují dva rizality vypínající se nad pultovou střechu zaoblenými štíty. Patro ateliéru má celoprosklenou stěnu, jejíž severní orientace poskytla ono měkké světlo tolik potřebné k vytvoření tehdejších ateliérových fotografií s typickým umně aranžovaným pozadím. Nosnou kovovou konstrukci vyrobila mostárna Škodových závodů, která tehdy vedle mostních staveb nabízela různé atypické prvky jako schody, altány, zábradlí a podobné. Fasáda pak nesla ve štukové omítce jemný dekor v duchu geometrické secese, dnes patrný pouze v nevelkých zbytcích. Kolaudace nového ateliéru proběhla v roce 1908.
Po první světové válce změnila ulice jméno, stala se třídou Československých legionářů a prostý fotoateliér se změnil na „Umělecký ústav pro moderní fotografie, Robert Wittmann & spol.“. Po druhé světové válce ho pak vystřídala provozovna Propag-foto Komunálních služeb města Plzně, přičemž změnu jména ulice, nikoliv poslední, netřeba připomínat. V sedmdesátých letech se sice stavba dočkala určité renovace, ta však nepřinesla žádnou tak zásadní změnu v utváření objektu, aby se ztratila jeho původní podoba. V devadesátých letech 20. století přestal být ateliér využívaný a od té doby citelně zchátral.
Možnost spatřit tuto zapomenutou památku dostali návštěvníci festivalu Plzeňské dvorky díky knihkupectví KOSMAS v domě na Klatovské třídě 13, který je dalším typickým příkladem historizujícího činžovního domu, jaké tu vyrůstaly na přelomu 19. a 20. století, a jehož průčelí při různých stavebních opravách pozbylo téměř všechny své architektonické prvky. Výjimkou jsou rovné nadokenní římsy a římsy kordonové mezi všemi podlažími. Zbytkem původního bosování parteru je část kolem průjezdu, který je současně hlavním vstupem a po poslední rekonstrukci parteru i vstupem do prodejny knih, která se přístavbou rozšířila hlouběji do vnitrobloku a o něco zmenšila dvůr. Ten se tak stal venkovní součástí knihkupectví a je jím využíván. Hravě pojatá dlažba hostí pár stolků se židlemi, takže v letních měsících zde mohou zákazníci posedět pod slunečníkem a v klidu si prohlédnout vybírané knihy. Je tu i koutek s atrakcemi pro děti a nechybí květinové truhlíky. Na jihu je prostor oddělen nízkou zídkou od sousedních domů a odtud se přes přirozeně ozeleněný pozemek bezprostředního souseda naskýtá nerušený pohled na starý ateliér.
Příležitostně se na tomto dvorku pořádají autorská čtení, autogramiády či vyhlašování literárních soutěží a další aktivity, na nichž se knihkupectví KOSMAS podílí. Festival Plzeňské dvorky se k nim připojil v květnu 2019.
V druhé polovině 19. století, kdy se město začalo rozrůstat kolem svého historického centra, se Plzeň spolu s Prahou, Brnem a Litomyšlí stala kolébkou fotografie. V řadě jejích průkopníků – praktiků i teoretiků – stojí i taková jména jako profesor gymnázia v Plzni a známý buditel Josef František Smetana.
Podle Ladislava Lábka byl prvním živnostenským fotografem v Plzni Michal Šašek, který měl ateliér naproti kasárnám. Podle inzerce v novinách zhotovoval obrázky nejrůznějšími tehdy známými metodami. Fotografické podobenky se časem staly módou dostupnou těm, kteří by si mnohem nákladnější podobiznu od některého z malířů pořídit nemohli. Po městě vznikly různé fotografické ateliéry. Nejznámější byl ten Čeňka Hrbka z roku 1871 v ulici U Zvonu.
V dnešních Kopeckého sadech pak měl pronajatý fotoateliér méně známý Emil Dietz, který v roce 1901 obdržel povolení vystavět svůj vlastní a samostatný podnik v zahradě za domem pana lékárníka Šťastného. Vystavěl mu ho známý plzeňský stavitel Houdek pravděpodobně podle vlastního návrhu. Objekt má dvě podlaží, přičemž v přízemí se nacházely čekárna pro klienty, fotografická dílna a tři komory a patro obsadil vlastní ateliér. Zahradní průčelí, jediné achitektonizované, po stranách lemují dva rizality vypínající se nad pultovou střechu zaoblenými štíty. Patro ateliéru má celoprosklenou stěnu, jejíž severní orientace poskytla ono měkké světlo tolik potřebné k vytvoření tehdejších ateliérových fotografií s typickým umně aranžovaným pozadím. Nosnou kovovou konstrukci vyrobila mostárna Škodových závodů, která tehdy vedle mostních staveb nabízela různé atypické prvky jako schody, altány, zábradlí a podobné. Fasáda pak nesla ve štukové omítce jemný dekor v duchu geometrické secese, dnes patrný pouze v nevelkých zbytcích. Kolaudace nového ateliéru proběhla v roce 1908.
Po první světové válce změnila ulice jméno, stala se třídou Československých legionářů a prostý fotoateliér se změnil na „Umělecký ústav pro moderní fotografie, Robert Wittmann & spol.“. Po druhé světové válce ho pak vystřídala provozovna Propag-foto Komunálních služeb města Plzně, přičemž změnu jména ulice, nikoliv poslední, netřeba připomínat. V sedmdesátých letech se sice stavba dočkala určité renovace, ta však nepřinesla žádnou tak zásadní změnu v utváření objektu, aby se ztratila jeho původní podoba. V devadesátých letech 20. století přestal být ateliér využívaný a od té doby citelně zchátral.
Možnost spatřit tuto zapomenutou památku dostali návštěvníci festivalu Plzeňské dvorky díky knihkupectví KOSMAS v domě na Klatovské třídě 13, který je dalším typickým příkladem historizujícího činžovního domu, jaké tu vyrůstaly na přelomu 19. a 20. století, a jehož průčelí při různých stavebních opravách pozbylo téměř všechny své architektonické prvky. Výjimkou jsou rovné nadokenní římsy a římsy kordonové mezi všemi podlažími. Zbytkem původního bosování parteru je část kolem průjezdu, který je současně hlavním vstupem a po poslední rekonstrukci parteru i vstupem do prodejny knih, která se přístavbou rozšířila hlouběji do vnitrobloku a o něco zmenšila dvůr. Ten se tak stal venkovní součástí knihkupectví a je jím využíván. Hravě pojatá dlažba hostí pár stolků se židlemi, takže v letních měsících zde mohou zákazníci posedět pod slunečníkem a v klidu si prohlédnout vybírané knihy. Je tu i koutek s atrakcemi pro děti a nechybí květinové truhlíky. Na jihu je prostor oddělen nízkou zídkou od sousedních domů a odtud se přes přirozeně ozeleněný pozemek bezprostředního souseda naskýtá nerušený pohled na starý ateliér.
Příležitostně se na tomto dvorku pořádají autorská čtení, autogramiády či vyhlašování literárních soutěží a další aktivity, na nichž se knihkupectví KOSMAS podílí. Festival Plzeňské dvorky se k nim připojil v květnu 2019.
