Rašínův dům – sídlo Krajského úřadu Plzeňského kraje
Sídlo Krajského úřadu Plzeňského kraje – Rašínův dům ve Škroupově ulici č. 18, bylo postaveno jako finanční úřad mladé československé republiky v roce 1927. Budova byla nazvána podle jejího prvního ministra financí JUDr. Aloise Rašína, který ovšem již v té době byl 4 roky po smrti.
Tvůrcem budovy byl významný pražský architekt František Roith. Rašínův dům je rozsáhlá budova, ovládající převážnou část bloku mezi ulicemi Škroupova, Jagellonská, Petákova a Purkyňova, přičemž hlavní průčelí se vstupem je v prvně jmenované.
Křídla budovy se soustřeďují kolem vnitřního obdélného nádvoří a do něho také směřují okna chodeb. Vnější stěny jsou členěné vysokým řádem pilastrů, posazených na římse mohutného kamenného parteru s pásovou bosáží. Nad čtvrtým podlažím na ně nasedá jednoduše profilovaná mocná hlavní římsa.
Vcelku přísný dojem z této povýtce úřední budovy pomáhají stírat hravě zvlněné římsičky nad a pod okny za pomoci příjemné červeně zvolených materiálů: tiské žuly parteru a zmíněných pilastrů z režného cihelného zdiva. V mírně předsunuté a o jedno patro zdvižené centrální části o sedmi okenních osách se prostřední 4 pilastry stávají pilíři. Výrazně vystupují z jinak klidné, v podstatě klasické fasády a prorůstají hlavní římsou, aby v závěru celé kompozice nesly půlkruhový štít se státním znakem, doprovázený alegorickými figurami. Autorem tohoto sochařského doprovodu budovy je Jaroslav Hruška, který pro Plzeň vytvořil TGM na Památníku národního osvobození.
Nad praží oken třetího podlaží tu nesou medailony – mince se vztahem k našim dějinám. Vytvořil je pražský sochař František Rous, původem ze Žamberku. Budova prošla před deseti lety celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila důstojný reprezentativní vzhled a obohatila tak celé město o architektonicky významnou veřejnou budovu.
Tvůrcem budovy byl významný pražský architekt František Roith. Rašínův dům je rozsáhlá budova, ovládající převážnou část bloku mezi ulicemi Škroupova, Jagellonská, Petákova a Purkyňova, přičemž hlavní průčelí se vstupem je v prvně jmenované.
Křídla budovy se soustřeďují kolem vnitřního obdélného nádvoří a do něho také směřují okna chodeb. Vnější stěny jsou členěné vysokým řádem pilastrů, posazených na římse mohutného kamenného parteru s pásovou bosáží. Nad čtvrtým podlažím na ně nasedá jednoduše profilovaná mocná hlavní římsa.
Vcelku přísný dojem z této povýtce úřední budovy pomáhají stírat hravě zvlněné římsičky nad a pod okny za pomoci příjemné červeně zvolených materiálů: tiské žuly parteru a zmíněných pilastrů z režného cihelného zdiva. V mírně předsunuté a o jedno patro zdvižené centrální části o sedmi okenních osách se prostřední 4 pilastry stávají pilíři. Výrazně vystupují z jinak klidné, v podstatě klasické fasády a prorůstají hlavní římsou, aby v závěru celé kompozice nesly půlkruhový štít se státním znakem, doprovázený alegorickými figurami. Autorem tohoto sochařského doprovodu budovy je Jaroslav Hruška, který pro Plzeň vytvořil TGM na Památníku národního osvobození.
Nad praží oken třetího podlaží tu nesou medailony – mince se vztahem k našim dějinám. Vytvořil je pražský sochař František Rous, původem ze Žamberku. Budova prošla před deseti lety celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila důstojný reprezentativní vzhled a obohatila tak celé město o architektonicky významnou veřejnou budovu.
