Mestlův dům
Dům na rohu Dominikánské a Malé ulice patří mezi nemnohé zachovalé historické domy jádra Plzně. Jeho osud je spjat jak s plzeňským primátorem Františkem Mestlem, po kterém sdělil jméno i současnou podobu, ale i jako místo, kde poprvé sídlila Řemeslná beseda. Krásná barokní stavba má pozdně středověké sklepy a zřejmě i zdivo přízemí. Díky otevřenému dvorku však můžete naleznout i viditelné pozůstatky pozdně středověké fáze a rozhodně to stojí za to.
Současná barokní podoba je výsledkem přestavby z roku 1728 a dle některých stavebních prvků je patrné, že by se na stavbě mohl podílet věhlasný plzeňský barokní architekt Jakub Auguston. Iniciátorem přestavby byl tehdejší plzeňský purkmistr František Mestl. Dům má mansardovou střechu, symetrickou čelní fasádu a krásný portál s výrazným klenákem. Není to však jediný portál tohoto domu. Původně byl v průčelí velmi dobře řemeslně zvládnutý gotický portál z doby kolem roku 1500. Ten dnes není na svém místě, ale prohlédnout si jej můžete právě ve dvoře, kam byl během barokní přestavby přesunut. Z dvorku jsou pak vidět i pavlače sousedního činžáku z konce 19. století, které patří k jedněm z mála zachovaných pavlačí Plzně.
Dvorek domu je dnes vylitý betonem. Co však na malebnosti schází samotnému účelovému dvorku, to bohatě doplňuje to, co z něho můžete obdivovat. Krásnou arkádu v patře domu, krom gotického portálu také sloupky dvorního křídla a malebné zákoutí je krásným doplňkem Malé ulice.
Dnešní umístění domu je výrazně odlišné od podoby okolí ještě před sto dvaceti lety. Původně se nacházel na malém náměstíčku, které se nacházelo před průčelní fasádou bývalého gotického dominikánského kláštera. Úroveň ulice byla výš a tento klidný kout města končil slepou ulicí. Současná podoba vznikla až po demolici kláštera (1899), výstavbě soudního domu s věznicí na jeho místě (1900) a prokopáním ulice a napojením na sady 5. května. Právě snížení ulice si vynutilo dostavbu dvouramenného schodiště, které je pro tento dům tak typické. Překvapivě proto tento archaicky vyhlížející prvek pochází až z dvacátého století. Velkou změnu přinesla také stavba velkého činžáku z roku 1922, který se otáčí směrem do bývalých sadů a sousedí s Mestlovým domem. Aby mezi stavbami nezůstala úzká mezera, bylo mezi ně postaveno skladiště, které obě stavby spojilo.
Současná barokní podoba je výsledkem přestavby z roku 1728 a dle některých stavebních prvků je patrné, že by se na stavbě mohl podílet věhlasný plzeňský barokní architekt Jakub Auguston. Iniciátorem přestavby byl tehdejší plzeňský purkmistr František Mestl. Dům má mansardovou střechu, symetrickou čelní fasádu a krásný portál s výrazným klenákem. Není to však jediný portál tohoto domu. Původně byl v průčelí velmi dobře řemeslně zvládnutý gotický portál z doby kolem roku 1500. Ten dnes není na svém místě, ale prohlédnout si jej můžete právě ve dvoře, kam byl během barokní přestavby přesunut. Z dvorku jsou pak vidět i pavlače sousedního činžáku z konce 19. století, které patří k jedněm z mála zachovaných pavlačí Plzně.
Dvorek domu je dnes vylitý betonem. Co však na malebnosti schází samotnému účelovému dvorku, to bohatě doplňuje to, co z něho můžete obdivovat. Krásnou arkádu v patře domu, krom gotického portálu také sloupky dvorního křídla a malebné zákoutí je krásným doplňkem Malé ulice.
Dnešní umístění domu je výrazně odlišné od podoby okolí ještě před sto dvaceti lety. Původně se nacházel na malém náměstíčku, které se nacházelo před průčelní fasádou bývalého gotického dominikánského kláštera. Úroveň ulice byla výš a tento klidný kout města končil slepou ulicí. Současná podoba vznikla až po demolici kláštera (1899), výstavbě soudního domu s věznicí na jeho místě (1900) a prokopáním ulice a napojením na sady 5. května. Právě snížení ulice si vynutilo dostavbu dvouramenného schodiště, které je pro tento dům tak typické. Překvapivě proto tento archaicky vyhlížející prvek pochází až z dvacátého století. Velkou změnu přinesla také stavba velkého činžáku z roku 1922, který se otáčí směrem do bývalých sadů a sousedí s Mestlovým domem. Aby mezi stavbami nezůstala úzká mezera, bylo mezi ně postaveno skladiště, které obě stavby spojilo.
