Klatovská 13

Zahradní fotoateliér Emila Dietze

Cesta ke dvorku s někdejším Dietzovým ateliérem vede přes knihkupectví KOSMAS v sousedním domě, Klatovské 13. Třípatrová budova je typickým příkladem historizujícího činžovního domu, jaké podél dnešní Klatovské třídy vyrůstaly na přelomu 19. a 20. století s rozvojem jižního předměstí Plzně. Někdejší domovní dvorek lze navštívit průchodem přes prodejnu knih, jejíž poměrně ještě nový hlavní vchod se nachází na konci původního domovního průjezdu, ze kterého stoupá schodiště do pater, kde se nacházejí byty. Část knihkupectví zaujímá prostor nádvorní přístavby, jejíž rovná střecha slouží jako terasa k odpočinkovým aktivitám a potřebám soukromého majitele domu.

Menší dvůr pak využívá knihkupectví KOSMAS pro své potřeby. V letních měsících zde mohou zákazníci posedět pod slunečníkem a v klidu si prohlédnout vybírané knihy. Nalezneme zde i koutek s atrakcemi pro děti. Dvorek také slouží k pořádání autorských čtení, autogramiádám či vyhlašování literárních soutěží a dalším aktivitám, na nichž se knihkupectví podílí.

Zchátralá budova někdejšího fotografického ateliéru Emila Dietze ve dvoře činžovního domu na Klatovské třídě 17 patří mezi méně známé plzeňské stavby. Určité srovnání snese třeba se zachráněným secesním ateliérem Čeňka Hrbka naproti zbořenému domu U Zvonu. Hrbkův ateliér měl štěstí, že se ho po roce 1989 ujala právnická kancelář a exteriéru vtiskla velmi důstojnou podobu i s náznakem někdejší prosklené střechy, která dělala ateliér ateliérem. Neboť důležitým prvkem, se kterým každý fotograf pracuje, je světlo. Emil Dietz, který provozoval svoji fotografickou živnost původně v Kopeckého sadech, se dozajista zaradoval, když dostal v listopadu roku 1901 povolení k výstavbě samostatné budovy fotografického ateliéru v zahradě domu čp. 662 na Ferdinandově třídě v Plzni. Tedy dnešní Klatovské 17. Podél Ferdinandovy třídy, od konce 19. století znějící i cinkotem prvních plzeňských tramvají, se rozvíjela nová, tehdy moderní Plzeň, rozrůstající se za časů nastupující průmyslové éry. Svůj palác si tu nechal vybudovat například průmyslník Emil Škoda, koncem první dekády dvacátého století zde zařídil dvěma rodinám luxusní interiéry později proslulý „otec moderní architektury“ Adolf Loos. Mimochodem, dvorek, sousedící se „zahradou“, kde stál již v květnu roku 1902 Dietzův fotoateliér, patřil k domu, který si zakoupila rodina podnikatelů a průmyslníků Hirschových. A ti se, ovšem již v čase první republiky, obrátili rovněž na Adolfa Loose s prosbou o zařízení hudebního salonku v jejich velkém pohodlném bytě. To je ale již jiná kapitola.

Dům, na jehož zahradě si Emil Dietz nechal postavit patrový ateliér, patřil lékárníkovi Josefu Šťastnému. Asi nás tedy nepřekvapí, že přízemí činžovního domu, vystavěného v roce 1880, zaujímala lékárna. Dietzova provozovna v zahradě zabírala plochou obdélník o stranách 14,7 x 7,9 metru, delší stranou se přimykala k jižní hradbě zahrady. V přízemí fotoateliéru se nacházela čekárna pro klienty, fotografická dílna a tři komory. Samotný ateliér, umístěný v prvním patře, pak využíval prosklenou pultovou střechu se železnou nosnou konstrukcí. Severní průčelí budovy, které se pohledově otevírá příchozím (tedy i návštěvníkům sousedního dvorku, využívaného ke kulturním akcím knihkupectví Kosmas, jenž sídlí v domě na Klatovské 13 – odtud si budou moci někdejší fotoateliér prohlédnout i účastníci Plzeňských dvorků 2019), bylo ozdobeno jemnými linkami v duchu geometrické secese. Zbytky této výzdoby jsou na jinak omšelé fasádě místy patrné dodnes. Ateliér pak vystavěla firma plzeňského stavitele Josefa Houdka, který pravděpodobně navrhl i podobu budovy. Železnou konstrukci střechy dodala mostárna plzeňské Škodovky, která se na obdobné konstrukce specializovala. Kolaudace nového ateliéru však proběhla až v roce 1908.

Doba vzniku Dietzova ateliéru je u nás zlatým obdobím fotografie vůbec. Cenová dostupnost, oproti drahým malířům, umožňovala i hůře majetkově situovaným vrstvám pořídit si nějakou rodinnou podobenku „na památku“. Věrný obrázek za málo peněz. Produkce firmy Dietz je patrná i na aukru či nejrůznějších internetových burzách fotografií. Ateliérové snímky, portréty, s aranžovaným pozadím.

Ateliér patřil Emilu Dietzovi ještě v roce 1914. Roku 1921, tedy za první republiky, zde již sídlil na adrese třídy Československých legionářů (stále naše dnešní Klatovská ulice) č. 17 „Umělecký ústav pro moderní fotografie, Robert Wittmann & spol. Přední dům od 30. let 20. století využíval Jedličkův ústav pro zmrzačené se sídlem v Praze. Roku 1934 byl tento činžák zvýšen o jedno patro. Návrh přístavby tohoto třetího patra zřejmě vyhotovil pražský stavitel B. Skalický, který se ujal i realizace projektu. Celou tu dobu v přízemí činžovního domu působila lékárna, která tam vydržela až do 50. let 20. století. V nádvorní budově ateliéru vystřídala fotografický umělecký „ústav“ pana Wittmanna od 50. let provozovna Propag-foto Komunální služby města Plzně. V „nové éře“ se prostory podniku dočkaly i modernizace, konkrétně v roce 1974. Týkala se však převážně výměny oken a dveří, uspořádání budovy prakticky nezměnila, takže ji i památkáři hodnotili jako „blízkou původnímu stavu“. Bohužel, ateliér však nebyl nikdy prohlášen památkou. Po roce 1989 přestal být využíván a začal postupně chátrat. Což je docela škoda, kromě zmíněného zachráněného někdejšího Hrbkova ateliéru v Plzni je nutno zmínit třeba proslulý kompletně zrestaurovaný Seidelův ateliér v Českém Krumlově, kde se dnes nachází velmi kvalitní expozice, přístupná veřejnosti. A navštěvovaná i zájemci ze zahraničí. Dietzovu ateliéru by slušelo stát se třeba plzeňským muzeem fotografie s prezentací bohatých sbírek historických snímků, jejich negativů nebo původních skleněných desek, dnes uložených v depozitářích Západočeského muzea v Plzni. Ony vůbec dějiny fotografie v místním kontextu nejsou vůbec nezajímavé a obsahují celou řadu jmen hodných pozornosti: Andreas Groll, Čeněk Hrbek, Josef Böttinger, Jan Nepomuk Langhans... Vždyť s prvními daguerrotypiemi u nás experimentoval již kolem roku 1842 i legendární profesor plzeňského gymnázia Josef František Smetana (bratranec slavného hudebního skladatele Bedřicha Smetany)!

Panorama 360°