Bezručova 25

Bezručova 25

Nevelký patrový domek v Bezručově 25 navozuje již svým vzhledem atmosféru staré Plzně 19. století, než její tvář proměnil rozvoj průmyslu, železniční sítě či další vymoženosti moderní civilizace. Podobně vyhlíží i sousední domek s nímž se ten náš nachází v místě, kdy Plzeň obepínaly mohutné obranné hradby. Bývalá městská hradební zeď je dodnes součástí zadní stěny nádvorní budovy. Odborníci zde mohou ocenit podobu původního lomového zdiva s náznaky řádků a nepravidelným téměř svislým lícem, bez ohledu na mladší přezdění cihlami a opatření okenními otvory, to vše v délce asi šesti metrů. Jistě nás tedy nepřekvapí, že jádro domku, pozdně gotický sklep a zřejmě i obvodové zdivo, pochází z časů středověku. První zmínka o stavbě pochází z roku 1518. Baroko se zde obtisklo jen v klenbách přízemí a schodiště, klasicismus pak – kromě úpravy fasády – přidal i nádvorní pavlač (původně prosklenou, dnes zděnou) a k někdejší městské hradbě přibylo také stavení v zadní části dvorku. Nepodklenutou pavlač podpírají toskánské sloupy, které byly podle tradice prý původně součástí původní kolonády léčebných lázní, zřízených péčí někdejšího aktivního plzeňského purkmistra Martina Kopeckého na Lochotíně. „Nad samotným léčivým pramenem, který byl v později pojmenován Kopeckého pramen, byla postavena kamenná kolonáda v pseudoklasicistním stylu,“ dočteme se v literatuře. Dnes tvoří sloupy skutečnou ozdobu dvorku obnoveného domku.

Samotný domek je zajímavý i z dalších důvodů, vedle blízkého barokního kláštera dominikánek, dnes Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, představuje malý domek nejvýznamnější článek někdejší historické zástavby dnešní Bezručovy ulice. Dnes tvoří nedílnou součást městské památkové rezervace, zejména kvůli své skvěle zachované pozdně středověké dispozici, která je vynikajícím příkladem pozůstatku pozdně středověkého síňového domu s masivní zadní komorou a úzkým průchodem do dvora, navíc, v příhradební oblasti.

Obnovenou klasicistní uliční fasádu domu dnes navíc zdobí i přiznané fragmenty renesančních sgrafit, objevené při opravě omítek v roce 2014.

Panorama 360°