nám. Republiky 20

Nám. Republiky 20, Dům skrytých tajemství

Nenápadný měšťanský dům na náměstí Republiky č. 20 skrývá za historickým portálem nejedno překvapení, z nichž se bude návštěvníkům objektu tajit dech. Doložitelná historie domu sahá k roku 1500, čehož je důkazem především pozdně gotické zdivo domu a především unikátní sklípkově zaklenutá zadní komora přízemí přední budovy. Ačkoliv byl dům přestavován v časech renesance a pozdního baroka, i po posledních zásadních úpravách z roku 1890, kdy získal dnešní pseudorenesanční fasádu, zůstal dům jedním ze dvou v Plzni, kde máme doposud dochovaný někdejší gotický obytný prostor. O dochovaných gotických sklepích nemluvě. Gotickou dispozici dokládá i fakt, že dům stojí na hluboké parcele se dvorem.

Na eklektické fasádě nás zaujmou již v přízemí dva historické portály, levý, krámský portál je klasicistní, segmentový, opatřený vrcholovým klenákem. Pravý portálek, jímž vstupujeme do domu, zdobený diamantovým vzorem, je barokního původu.

Valeně klenutý průjezd původně vedl do dvora, později však dům získal svoji současnou, poněkud dobrodružně a romanticky působící vnitřní soustavu schodišť. Z průchodu je možné projít do zadní komory opatřené dvěma okny do dvora a zdobené dvěma poli gotické sklípkové klenby, v rámci plzně unikátu svého druhu. Dále je možné z bývalého průjezdu vejít do dvoupatrových sklepů, některých s tesanými portály.

Do dvora lze vstoupit pouze schodištěm, které vede do prvního patra a odsud na neuvěřitelně nádhernou nádvorní pavlač při pravé straně dvora, vedoucí přes všechna patra domu. Malý dvorek pak uzavírá samostatné zděné patrové stavení. Téměř se nechce věřit, že taková krása v samotném centru Plzně zůstala po léta téměř nepovšimnuta, nepodařilo se zde ani realizovat smělé sny některých divadelníků z doby před rokem 1989, kteří toužili získat pro sebe zdejší obecní byty a neuvěřitelně nádherné pavlače čas od času využívat pro vhodná komornější představení.

Jak se v takovém kouzelném domě v centru města žilo a žije? Bájeně, řekla by paní Šnebergerová, dnes mladá žena, která v domě vyrůstala na přelomu 20. a 21. století. Možná někdy trochu náročněji, pokud šlo o koupání se v teplé vodě, dům však dětem přinášel spousty romantických podnětů pro jejich fantazii. Rodina, postupně obývající první patro i část nádvorního traktu (dědeček paní Šnebergerové prý v přízemí nádvorního stavení míval truhlářskou dílnu), se obešla bez auta. Stačilo otevřít zdobné domovní dveře a tramvají či trolejbusem se člověk dostal kam chtěl po celé Plzni. Ani o děti, které vyrážely z domu na náměstí do blízké školy či na kroužky do domu dětí, apod., nebylo třeba mít obavy. Centrum Plzně rovněž lemovaly historické parky. Co víc si vlastně přát? A zároveň být přímo v centru dění téměř všeho, co se v Plzni odehraje: Koncertů, Historického víkendu, oslav vítězství plzeňských fotbalových týmů a hokejistů…

Není divu, že dům také lákal umělce. Mnozí navštěvovali fotografický ateliér Vladislava Vítka ve třetím patře domu, stavil se tam například i bratr slavného Karla Kryla. Sám pan Vítek je pak známý i jako muž, který oživoval podobu staré Plzně z historických fotografických desek, či jako vlastník rozsáhlého fotoarchivu na téma osvobození Plzně. Dnes jeho ateliér využívá jiný plzeňský fotograf, spjatý s historickými památkami a nejen s nimi, Radovan Kodera.

Panorama 360°