Bezručova 9

Dům s bohatě členěnou novorenesanční fasádou nemá sám příliš bohatou historii. Byl postaven na zbořeništi dvou již dříve vyhořelých domů v roce 1888 podle plánů plzeňského stavitele Eduarda Kroha. O jeho předchůdcích jsou informace kusé a mnoho se jich nedochovalo. Více se mluví pouze o jedné rodině, která dům zakoupila na počátku 17. století, opravila, aby zakrátko její synové byli donuceni - po bitvě na Bílé Hoře -  Plzeň opustit.

Dům patří k nejrozsáhlejším objektům v celé Bezručově ulici, nebudeme-li je srovnávat s bývalým dominikánským klášterem. Jeho sedmiosé průčelí je řešené symetricky a nese řadu výrazných architektonických článků. Od paty domu po střešní římsu je mírně zalomené třemi rizality, ve středním a v obou krajních polích. V parteru krajních rizalitů jsou vstupy do komerčních prostorů, ve střední  ose je to domovní vstup. Nad ním se vypíná mohutný balkon nesený dvěma sdruženými krakorci, které spočívají na vytažených volutách kanelovaných pilastrů. Kuželky zdobí nejen balkon, ale i parapetní plochy všech oken prvního patra. Nadpraží oken je pak zdobené dvojicemi ovocných festonů. Druhé patro má sgrafitovou výzdobu v parapetních pásech obou vpadlých polí, kanelované pilastr s iónskými hlavicemi. Nad nimi probíhá pás dalších festonů s perlovcem a zubořezem, který podtahuje hlavní římsu.

Po vstupu do domu nás středová chodba se zrcadlovým zastropením vede k trojramennému schodišti s litinovými sloupy a dále podél slepé arkády ke vstupu do romantického dvora. Ten je se svými artefakty - studnou, kovanou mříží uzavřenou zahrádkou se starobylým portálem i kamenným, trávou prorostlým dlážděním onou půvabnou „třešničkou na dortu“. Dnešní parter je věnován restauračním zařízením a kypí životem. Nejinak tomu bývalo i v minulosti … jistě nejeden Plzeňan chová v duši milou vzpomínku na dlouhé večery ve „Velkém Jadranu“.

Panorama 360°